ART-COWORKING CENTRUM PRO IMIGRANTY
ATELIÉR MARUŠA ZOREC / ERASMUS V LUBLANI 2017 / FA ČVUT
Na svém studijním pobytu v Lublani v rámci programu Erasmus+ jsem navštěvovala ateliér slovinské architektky Maruši Zorec. Pro tento semestr zvolila neobvyklé zadání. Jako reakci na přílišnou orientaci na turisty v centru města jsme měli identifikovat problémové skupiny lidí ve městě a situovat v rámci centra Lublaně prostor, který jim pomůže. Se svými spolužačkami ze Španělska jsme se zaměřily na skupinu imigrantů, kteří v Lublani nemají důstojný azylový dům a nemají možnost se socializovat ve městě.
Součástí úkolu bylo i najít a identifikovat brownfieldové místo v centru města, kde by se mohlo takové zařízení nacházet. Mým nápadem bylo situovat takové zařízení vedle staré továrny na
výrobu cukru na adrese Poljanski nasip. Tato továrna je již léta opuštěná a chátrá. Ve Slovnisku vzniklo již několik projektů na její využití jako kulturního centra s divadly, knihovnami či multifunkčními sály. Koncepcí pro mě bylo postavit umělecko-pracovní centrum pro imigranty v těsné blízkosti takového kulturního centra, kde by přirozeně docházelo k setkávání místních lidí a přistěhovalců, kteří by se do různých kreativních aktivit zapojovali. Společně by si pak místní lidé s lidmi různých kultur vyměňovali svoje zkušenosti a celý takový systém by mohl pomoci místní lidi otevřít přijímání nových zkušeností cizích kultur.
Učili jsme se v rámci prostoru, který jsme vnímali jako plynoucí kontinuum na plánu zobrazené jako bílý prázdný prostor nenarušit a vnímat pohyby lidí, kteří budou tímto prostorem proudit. Veškeré hranice jsme vnímali jako šedé plochy, přičemž jsme se neřídili pouhými čarami chodníků a obrubníků na plánu, ale skutečnými hranicemi prostoru, které tvoří například fasády budov. Naučila jsem se o prostoru přemýšlet zcela novým způsobem než jsem byla zvyklá doposud.
Projekt vznikl jako dvoupodlažní pavilón s prosklenými atrii, který navazuje na kulturní centrum v historické budově továrny. Řešení je odvážné a používá lehké materiály jako sklo a ocel, které mají vytvořit hravou architekturu art-cowroking centra, které přiléhá k tomu, co je zde stálé a trvalé - budova továrny, která symbolizuje svou dominantní zděnou stavbou stálost domácí kultury.